trenér parkouru Karel Říha

Už od malička jsem byl velmi aktivní dítě a vždy mě přitahovaly spíš různé tělesné aktivity než sporty. Moje kariéra ohledně parkouru začala v roce 2013, kdy jsem dostal k narozeninám od rodičů trampolínu a postupně jsem se na ní sám začal učit nějaká základní salta a techniky. Když už mi to tak nějak šlo, rozhodl jsem se, že to zkusím posunout o něco dál a začal jsem na internetu vyhledávat různá videa profesionálních parkouristů a akrobatů.

V tu dobu, kdy jsem poprvé uviděl ty neuvěřitelné pohyby, tak mě to ohromně zaujalo a snil jsem o tom, že jednou budu jako oni. Tehdy by mě ani nenapadlo, že momentálně budu na takové úrovni jako jsem dnes. Čas běžel a čím déle jsem se nějakým způsobem pokoušel napodobovat ty skoky, které jsem viděl jenom ve videích, tím víc jsem u sebe viděl postup a tím víc jsem se i snažil. V tu dobu parkour ještě nebyl moc populární a moc lidí ho neznalo. Měl jsem ale velké štěstí a potkal jsem pár kluků v mém věku, kteří se parkouru také věnovali a byli na stejné úrovni jako já. Časem jsem si k nim vybudoval silné pouto, protože nás všechny spojoval jeden velký zájem a jeden velký cíl... Stát se těmi, ke kterým jsme vzhlíželi. Vytvořili jsme si skvělou komunitu, do které se vždy rád vracím a myslím si, že hlavně o tom parkour je. Bez toho všeho bych je nikdy nepoznal a kdo ví, kde bych teď byl.

Za dobu, co parkour trénuji, jsem si prošel hodně tvrdými tréninky. Spousta naraženin, odřenin a věčně bolavé nohy... I přes tohle všechno mám ale parkour opravdu rád a beru ho jako svůj životní styl. Nemám nic raději, než si zajít ven s přáteli a pořádně si zatrénovat!

„No pain, no gain“