trenér parkouru Jaroslav Janatka

S parkourem jsem začal v roce 2016 s mým mladším bráchou. Začali jsme trénovat u nás na zahradě a na zídkách, které jsme našli v okolí našeho domu. Od začátku jsem si parkour zamiloval, bylo to hlavně, protože se mi zalíbila svoboda, ve které toho bylo tolik, co jsem v parkouru mohl objevovat. Ve svých začátcích jsem byl ale hodně stydlivý, takže jsem trénoval sám, třeba jednou do 3 týdnů a kvůli tomu jsem neměl velký progress, což mě zpětné mrzí.

Velký zlom pro mě byl nástup na střední školu a s ním spojený i nástup do In Motion Academy jako student. V tý době jsem začal trénovat víckrát týdně a pomalu jsem si i našel cestu k tomu začít trénovat s parkourovou komunitou venku. To bylo moje nejlepší rozhodnutí v parkouru, protože jsem si našel nové přátele, začal jsem se rychle zlepšovat díky inspiraci a měl jsem možnost cestovat po Evropě, kde jsem měl možnost se seznámit s parkour komunitami z jiných zemí a více navnímat filosofii parkouru.

Parkouru vděčím za to kolik přínosného do života mi dal. Jeho hodnoty mě hodně inspirovaly v utvoření toho, kým jsem dnes.

Na parkouru mám nejraději to, že nemá pravidla, že každý z nás má autentický styl. Svoboda, která je v parkouru umožněna každému z nás, nám dává prostor na to najít kým jsme a co nás naplňuje. Komunita, která je neskutečně podporující a navzájem se inspiruje a společně rozvíjí.

K učení v In Motion Academy mě přivedlo to, že jsem vždycky chtěl sdílet své zkušenosti s ostatními. V učení se snažím předávat to, že každý máme svůj jedinečný styl a to, že můj trik nevypadá jako kamarádův není špatné, ale kouzelné. Při učení také předávám, že chyba je kámoš a že se z našich chyb učíme a stáváme se nimi zkušenějšími a lepšími.

V parkouru se nejvíc soustředím na flow, precissy a obecně skoky do dálky, jak do catleapu, tak ale i třeba divekongy. Zpětně si uvědomuji, že jsem moc rád, že jsem první roky parkouru věnoval jen přeskokům, protože mi daly základy pro kreativnější flow. Přímo u flow se soustředím na to, aby byla pestrá, jedinečná, naplňující a zábavná. Snažím se nad flow přemýšlet i tak, že inspiraci nemusíme čerpat jen z parkouru, ale i z jiných pohybových disciplín, jako je například skateboarding, freeski nebo tanec. Na flow mě baví i samotný proces. Baví mě, když si připravenou flow po předem vyzkoušených částech zkusím celou dohromady a skáču ji tak dlouho, dokud s ní nejsem spokojený.

Taky mě ale velice baví improvizace, dát svému tělu příležitost mě zrovna zavést tam kam samotný chce. U precissů, divekongů a catleapů mě nejvíc naplňuje práce se strachem. Dost mě také baví příprava a uklidňování sama sebe, že se mi nic nestane. Moc se mi líbí, když si s odstupem času všimnu, že se mi rozšířila délka skoku. U samotných precissů mám moc rád to, jak jsou moc praktické v reálném životě, pro příklad přeskakování kaluže, a také že se dají trénovat kdekoliv.